Pracovní stůl se neuspořádá jednou provždy. Žije s každým projektem, poznámkou a šálkem kávy, který na něm přistane. Pokud chcete, aby zůstal použitelný i po měsících každodenního provozu, musíte počítat s tím, že se bude neustále vracet do chaosu. Nejde o dokonalý pořádek, ale o systém, který přežije i den, kdy nemáte čas nic uklízet.

Základem je omezit počet předmětů, které na desce skutečně bydlí. Každá věc, kterou tam položíte, zabírá místo i pozornost. Než začnete přesouvat šuplíky, zkuste si ujasnit, kolik věcí unese deska stolu, aniž by přestala plnit svou funkci. Teprve pak má smysl rozhodovat, co zůstane po ruce a co půjde do zásuvky nebo úplně pryč.

Druhým krokem je rozdělit plochu na zóny podle toho, jak často je používáte. Prostředek patří tomu, s čím pracujete denně: klávesnice, myš, poznámkový blok. Okraje jsou pro věci, které potřebujete občas – nabíječku, sluchátka, stojan na dokumenty. Roli hraje i výška a hloubka desky. Na úzkém stole se každá krabička na psací potřeby projeví víc než na širokém, takže se vyplatí měřit, ne odhadovat.

Udržet systém dlouhodobě pomáhá jediné pravidlo: na konci dne vrátit vše na své místo. Nemusíte uklízet do posledního papíru, ale pokud předměty nemají jasně dané místo, budou se hromadit tam, kde je položte naposledy. Jednou za čas projděte zásuvky a zbavte se toho, co jste nepoužili. Stůl, který se umí sám vrátit do výchozího stavu, vydrží fungovat i v týdnu, kdy nestíháte vůbec nic.